Reklama
Reklama

Pařeniště – jak ho založit snadno a rychle

Pařeniště 2 - 1Mít na zahradě vlastní pařeniště představuje hned několik výhod. Především v něm můžete předpěstovat zeleninu a okrasné rostliny před jejich přemístěním na záhon. Díky pařeništi si můžete již velice brzy zjara pochutnávat na čerstvém salátu nebo ředkvičkách. Na podzim do něj zase lze přemístit zeleninu k jejímu uchování přes zimu. Pokud si pařeniště pořídíte, naleznete pro něj využití po celý rok. Jak ho správně založit?

Moderní polykarbonátové pařeniště

Pařeniště často slouží jako levnější a prostorově méně náročná varianta zahradního skleníku. Kutilové si často sami vyrábějí jednoduchá pařeniště třeba ze starých oken nebo z borovicového rámu a fólií. Pokud však nemáme s podobnými stavbami dostatek zkušeností, může se nám snadno stát, že bude mít naše pařeniště horší izolační vlastnosti a bude v něm docházet ke ztrátám tepla. Nejlepší je proto obrátit se na prověřeného dodavatele, který nám dodá spolehlivé a funkční moderní pařeniště z polykarbonátu a hliníkové konstrukce.

Zakládáme pařeniště s Kokiskashop.cz

Pařeniště je možné založit již v druhé polovině února, pokud právě nepanují holomrazy. V tom případě je lepší tuto činnost přesunout na březen nebo dokonce až na začátek dubna. Základem pro naše pařeniště vždy musí být vrstva koňského či ovčího hnoje, alespoň 35 cm vysoká, kterou instalujeme do hloubky přibližně 60 cm. Na dno vyhloubené jámy je ještě dobré rozprostřít vrstvu suchého listí či nepropustnou fólii a na ni položit až 5 cm silnou vrstvu rašeliny nebo kompostu a poté teprve vrstvu hnoje.

Hnůj je v případě nouze možné nahradit i slámou, slaměnou řezankou, suchým listím, bramborovou natí či jiným rostlinným odpadem, který zasypeme dusíkatým vápnem. Takto připravené pařeniště necháme zakryté alespoň 3 dny, aby se dostatečně prohřálo. Na hnůj poté nasypeme přibližně 15 cm vrstvu zeminy a můžeme vysévat.

V pařeništi obecně lze dosáhnout o několik stupňů vyšších teplot, než jaká právě panuje venku. Svůj význam mají i mini pařeniště studená, která se ohřívají jen slunečním zářením pronikajícím přes polykarbonátové desky. Zvenku je možné pařeniště ještě přihrnout další zeminou, mulčovací kůrou či hnojem, zabráníme tak dalším únikům tepla. Pařeniště vždy nechte zakryté do té doby, než vyklíčí rostliny uvnitř. V noci ho můžete navíc přikrýt slaměnými rohožemi nebo jehličnatými větvemi.

Pařeniště 2 - 2Tip! Jak pěstovat salát v pařeništi

Salát je jednoletá rostlina velice oblíbená pro svoji svěží chuť a vysoký obsah vitamínů. Existuje mnoho různých druhů: římský, polořímský, hlávkový, ledový a další. Jak ho správně vypěstovat?

  • Salát miluje chladnější podnebí, ideálně mezi 10 – 20 °C. Každopádně nesnese teplotu vyšší než 25 °C.
  • Salát můžete vysazovat téměř po celý rok, ale vždy jen tu odrůdu, která snese dokonce i zimu či naopak horko. Na podzim je pro něj nejvhodnějším místem pařeniště, v létě ho můžete sázet přímo na záhon.
  • Není dobré ho pěstovat dva roky za sebou na stejném místě, a sice kvůli možnému výskytu chorob. Vyberte pro něj otevřenou polohu s úrodnou půdou, která dostatečně dlouho zadržuje vodu.
  • Menší druhy salátů sázejte přibližně 15 cm od sebe, větší odrůdy klidně i ve 30 cm vzdálenosti.
  • Ideální je salát předpěstovat v chráněném prostředí pařeniště do doby, než má alespoň 5-6 listů. Před jeho přemístěním na volný záhon je však nezbytné rostliny začít včas „otužovat“ a pařeniště nechávat častěji otevřené.
  • Salát lze obvykle sklízet již za 7 týdnů od výsevu, hlávkový salát však může potřebovat i 10 – 11 týdnů. Nejdéle dorůstá římský salát. Hlávkový, římský i kadeřavý salát je třeba sklízet celý, listový salát i po jednotlivých listech. Vždy je však třeba ho sníst do několika dnů a mezitím ho skladovat v ledničce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *